.

FUZZ

24. dubna 2011 v 12:54 | WithinBlog |  Rozhovory

Tarja Turunen pro FUZZ - "Bohemian Rhapsody je nejlepší píseň v historii rocku"



Chvíli před uskutečněním koncertů v Rusku, poskytla Tarja Turunen rozhovor pro FUZZ a mluvila o svém posledním albu, o procesu nahrávání svých písní…
O hudbě, NIGHTWISH, Queen a Whitesnake, o tom jak se její písně "zrodily" na Karibském ostrově, o tvoření v přírodě o svém vztahu k hudbě.

FUZZ: Kdy a proč Jste se rozhodla že " Anteroom of Death" by mohlo otevírat tvé album "What Lies Beneath?

Tarja: Když jsem nahrávala a vybírala všechny písně pro mé album, rozhodla jsem se, že "Anteroom of Death" by mohlo mé album odstartovat. Myslím, že to je trochu šokující otevření alba.


FUZZ: Píseň " Anteroom of Death" zní velmi unikátně, je to kombinace heavy, trash metalu, opery a polovina připomíná "Bohemian Rhapsody".

Tarja: Jednou jsem vstala do slunečného rána na jednom nejoblíbenějším ostrově v Karibiku pro mě, a zaslechla jsem nádhernou melodii. Okamžitě jsem poznala, že tahle píseň by mohla být radikálně odlišná od ostatních mých písní, které jsem doposud dělala. Vždy jsem měla ráda progresivní rock, náhle přechody a časté změny tempa, a proto jsem udělala tuhle písničku. Chtěla jsem, aby píseň "Anteroom of Death" byla velmi ironická. " Bohemian Rhapsody" je, dle mého názoru, nejlepší rocková píseň v historii, a také mě hodně ovlivnila. Udělala jsem vynikající vokální aranžmá, proto jsem oslovila VAN CANTO, jestli by nechtěli spolupracovat na téhle nahrávce. Perfektně se s ní ztotožnili. Píseň jsem psala společně s mými přáteli, Kiko a Michelle, kteří jsou velmi talentováni.





FUZZ: Vaše druhé album je metalovější než první a třetí zase více než druhé. Byl to záměr?

Tarja: Mé první album bylo čistě jen vánoční, takže zde nebyly žádné rockové prvky. Nemyslím, že je to pouze moje sólová práce, protože album bylo koncipováno jako jeden z vedlejších projektů a pracovala jsem na něm, když jsem byla ještě v kapele. Když jsem v roce 2005 započala svoji sólovou kariéru, byla jsem tím opravdu nadšená. To, co slyšíte na mých albech dnes, vzniklo zcela přirozeně.

FUZZ: Řekla byste, že v jistém slova smyslu je album "What Lies Beneath" blíže ke stylu Nightwish a to nejen ve srovnání s "Henkäys Ikuisuudesta" (pochopitelně), ale co "My Winter Storm?

Tarja: S tím nemohu souhlasit, protože má hudba je velmi odlišná od toho, kterou jsem dělala předtím. Nightwish je metalová kapela, ale já mám nový styl, není to pouze heavy metal, je to směs různých hudebních elementů, které jsou ovlivňovány klasickou hudbou, filmovými soundtrucky a rokem/metalem. Nemůžete srovnat moji hudbu s hubou Nightwish, protože nyní si písně píšu samo pro sebe. Pro ně jsem nic napsat nechtěl









FUZZ: Co si myslíte o hudbě a osobnosti Davidovi Coverdaleovi? A jak moc to ovlivnilo výběr písně "Still Of The Night" pro Vaše album?

Tarja: Nikdy jsem osobně pana Coverdale nepoznala, poslouchala jsem hudbu z Whitesnake, a zamilovala jsem se do toho. Několik let jsem přemýšlela, že bych udělala cover "Still Of The Night" a teď jsem měla vynikající šanci splnit úkol, pro který jsem musela být dostatečně silná, aby se stal skutečným. Často jsem myslela: když dělám tuhle píseň, někde v této písni musí být majestátný orchestr a chorál, a nyní je tam.
Hlasově bylo nahrávání pro mě opravdovou výzvou, protože tato píseň byla napsána pro mužský rozsah hlasu, ale bylo to velice vzrušující. Výběr covrů je často pro mě velice obtížné. Existuje mnoho skvěle napsaných písní a mnoho nádherných koncertů. Připojila jsem se k mnoha muzikantům, jejichž písně jsem zpívala, ale neznamená to, že to tak může být vždycky. Jsme vždy otevřená k provedení coveru, ale musí to být tak, aby tam bylo cítit "mně". Obvykle se snažím změnit to, co potřebuji pro svůj vnitřní klid a zároveň zůstat v kontaktu s původní verzí.



FUZZ: Jaké je nejvhodnější označení pro Vaše album "What Lies Beneath": "progressive metal", "power metal", "metal opera", "neo-classical metal", "hard rock", a jesli něco z toho, má to nějaký význam?

Tarja: Nikdy jsem se necítila být omezována nějakým žánrem. Nikdy jsem se necítila šťastně a pohodlně v určité hudební kategorii, protože už od začátku mé kariéry jsem dělala věci jinak, prostě po svém. Po čase jsem zlomila " pravidel" a bariéry v hudbě. Lidé většinou dají na veřejné mínění, potřebují mít vše rozškatulkované, někdy je to lepší k pochopení nějakých věcí, ale ne u mě. Když se mě někdo zeptá:" Jakého žánru jste zpěvačka? Metal-rock nebo klasický rock?" Moje odpověď je: Já jsem pouze zpěvačka. Kdybych se vrátila do mládí, na začátku jsem studovala techniky klasického zpěvu, ale já jsem se rozhodla zpívat s metalovou kapelou i přesto, že se předpokládalo, že ze mě bude profesionální operní zpěvačka. Často jsem přemýšlela o tom, co dělám, a vždy jsem věděla, čeho v hudbě chci dosáhnout. Takže se mi tohle dělení na žánry nelíbí. Pokud ze mě vychází nějaká hudba, nechci ji kategorizovat, důležité pro mě je, jaké u ní cítím emoce. Jestli jsi slyšel moje poslední album, je ti jasné, že to není heavy metal ani klasika, ale právě vzájemné propojení obojího s přidanými moderními prvky.


FUZZ: V posledních letech jsi nahrávala s mnoha významnými umělci. Znamená to (nebo to možná ještě v případě některých trvá), že Tě nějak ovlivnili v průběhu skládání písní?

Tarja: Měla jsem některé skvělé pracovní příležitosti s mnoha významnými lidmi a samozřejmě ovlivnili můj styl hudby, kterou dělám dnes. Mám hodně, co se mám od nich naučit. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy neskládala písně (předtím, než začala má sólová kariéra), první jsem potřebovala nějakou podporu. Ani ještě nevím, jestli můžu skládat sama. V mém případě, je můj přístup velmi odlišný od profesionálních skladatelů. Píšu sama pro sebe, a to je ohromný rozdíl. Odráží se to v emocionálním obsahu mých písní.

FUZZ: Je to těžší nebo složitější dělat dnes experimentální hudbu, např., srovnáme-li to třeba se situací před deseti lety.

Tarja: Myslím, že průběh času na to nemá vliv. Samozřejmě, před deseti lety jsem byla v jiné kapele a dělala jsem něco jiného, ale když tvořím hudbu ve stejné linii dnes, myslím, že to bude v pořádku. Třeba například QUEEE a jejich singel "Bohemian Rhapsody". Tahle píseň zlomila všechny "pravidla" v hudebním průmyslu s originalitou a experimenty. Etiketa zakazovala vydávat tuhle píseň, ale kapela na tom trvala a prosadila svou, a to je úžasný úspěch. Myslím, že dnes a pořád lidé milují dobrou hudbu. Dnešní doba je velice obtížná, proto abychom byly originální a jedineční, protože to vypadá, že všechno … už bylo napsáno.

Přeložil:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám Tarja Turunen ???

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama