.

#12 SONG OF MYSELF

19. listopadu 2011 v 21:25 | WithinBlog |  Imaginaerum - píseň po písni
#12 SONG OF MYSELF
Hranice mezi čtyřmi částmi tohoto gigantického eposu po prvním poslechnu nejsou příliš rozpoznatelné. Píseň je založena na nadpřirozené básni Walta Whitmana. Stežejní částí je "All That Great Heart Lying Still", která by klidně mohla být rozdělena na samostatnou píseň.
"Piano Black" mýma ušima prošlo bez zanechání jakékoliv stopy, to je problém poslouchacích session. I kdyby měl někdo schopnosti určit veškeré pasáže písně a navíc by měl skvělou sluchovou paměť, tak ani tak by nebylo možné strávit naprosto vše z této skladby.
"Love" je založená na pozoruhodném hlase Troye Donockleye, který zpívá o věcech, které bývají většinou nespatřené. Bída a krása, nešťastná náhoda a lítost, tak trochu potměšile, koutkem oka v odporných uličkách. Sledován, ale v zápětí v zuřivém rytmu bytí opomíjen. Kletba světa a lidstva, hrubost a půvab, všechno společně v jedné polici v knihovně.
"Love" promlouvá nejpůvabnějším hlasem Nightwish, který není ani identifikovatelný, ale Imaginaerum ho zveční. Navždy. Symbolismus, metafory, mnohovýznamovost. V písni je pravděpodobně mnohem více vrstev, než může lidské ucho rozpoznat. Veškeré emoce zahrnuté v této skladbě zůstanou pro všechny kromě Tuomase navždy ne zcela pochopené.
- Mape Ollila, Imperium.net

Toto je opravdu impozantní... IMPOZANTNÍ. Také je to píseň, kterou si bude potřeba poslechnout znovu a znovu a jsem si jistý, že při každém poslechu najdete něco nového. Je to kombinace tolika prvků... opravdu ohromný. Místy melodické, pak zase nesoucí se v atmosféře konce světa. Pouze Mistr je schopný udělat takovouto kompozici. Jak jsem řekl... Abyste se dostali do písně, budete ji muset poslechnout mockrát.
- Tero Tolkki, Metal From Finland Blogs

Čtyřdílná epická báseň, která začíná útokem masivního orchestru v dramatu Dannyho Elfmana a odhodlaně se vydává cestou skrz nesčetné množství nálad, mezi kterými se ukazuje, co všechno Nightwish dokázali nacpat do jedné písně - metalové břemeno vyvážené lyrickou zdlouhavostí, nekonečnem, melancholickými zvuky skutečné krásy. Odříkávaná báseň v poslední části písně přináší nejhrdinštější výkon v kariéře kapely.
- ChemicalYoot, nightwish.aimoo.com fórum

Epický orchestrální úvod se zvuky hrací skříňky. Než se dostaneme k progresivním kytarovým riffům od Emppua a Marca, slyšíme velice energetický sbor doplňující Anettiny vokály. Anette zazpívá "Song of Myself" a my se přenášíme k orchestrální mezihře, následované refrénem s velice Tuomasovským textem "Same old dead boy song". Dostáváme se zpátky k typickým Nightwisháckým kytarám a Jukkovým mocným bicím. Troy ke konci této skladby odříkává text jakési básně. Samotná báseň potom obsahuje ruzné vokalisty interpretující slova překrývající smyčce orchestru a Tuomasovo piána. Píseň končí závěrem poemy, bez jakéhokoliv hudebního podkladu, pouze za zvuku vody.
- Carol, oficiální stránky Tuomase Holopainena

Naše pocta a verze W. Whitmanovy intuitivní oslavy života a existence, hluboce se zabývající osobní duševní očistou.
- Tuomas Holopainen, oficiální stránky Nightwish
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama